České
feráty
Redakce
Předplatné
Inzerce
Archiv
čísel
Kempy
a kurzy
Mezinár.
festival
alpinismu
ALPEN-
VEREIN.CZ

KARNSKÉ ALPY A CHATY AUSTRIA


Na hřebenu Karnských Alp, foto: Ladislav Jirásko

Po ukončení loňské letní sezony 2025 správci chat na hřebenu Karnských Alp signalizovali narůstající zájem českých návštěvníků o tento jedinečný hraniční hřeben mezi Rakouskem a Itálií. Zvýšený zájem našich „horalů“ o tuto horskou skupinu pokračoval i letos. Komentáře k této nové situaci a i jiné názory správců některých chat v této oblasti přibližujeme v rozhovorech, které se uskutečnily v průběhu srpna letošního roku 2026.

Text: Ondřej Jirásko, Ladislav Jirásko


 

Wolayerseehütte – Helmut Ortner

Helmute, poslední čtyři sezony využíváš, podobně jako jiné chaty ve správě Alpenvereinu v Rakousku, on-line rezervační systém. Dříve jste museli rezervaci ubytování řešit telefonicky nebo mailem. Přinesl tento nový systém zjednodušení celého tohoto rezervačního procesu?
V zásadě je to skvělá věc, která nám velmi ulehčuje administrativu. Máme mnohem méně telefonátů, e-maily prakticky žádné. A i když nějaký e-mail nebo telefonát kolem rezervace ubytování přijde, všechny odkazujeme na on-line systém. Po telefonu a po mailu rezervace nepřijímáme.
Je ale pravda, že má tento systém ještě určité mezery. Opravdu velké téma téma jsou storno poplatky. Přál bych si, aby Alpenverein zavedl jednotná pravidla.

Máš na mysli, aby všechny chaty měly pro všechny situace stejné poplatky za zrušení rezervovaného pobytu?
Přesně tak. Některé chaty při zrušení pobytu do šesti dnů předem neúčtují nic. Při zrušení pobytu pět dnů před nástupem je storno deset eur, do tří dnů před nástupem patnáct eur a v den příjezdu poplatek za ne-dojezd ve výši 40 až 60 eur. Protože pravidla nejsou stejná výsledek je, že jedna chata má víc zrušených rezervací a druhá míň.
Já mám zavedeno, že u ne-dojezdu je storno 60 eur. A to každého opravdu zabolí. Pak si rozmyslí, jak s rezervací naloží. Hodně trekařů chodí po dálkových trasách. Často jsou to skupiny, třeba deset lidí, a na chatu jich dorazí jen pět. Přitom určitě vědí jak na tom časově jsou tj. zda stihnou dorazit nebo ne, přesto se neozvou. A ty jsi mezitím poslal dál jiné lidi, protože máš chatu obsazenou. A večer ti zůstane deset prázdných míst.

Jak za situace, kdy lidé dlouhý úsek kvůli počasí nezvládnou? Např. když ráno na chatě Hochweißsteinhaus zjistí, že už nejsou schopni dojít k vám na chatu a zavolají?
Při opravdu špatném počasí poplatek za ne-dojezd neúčtujeme. Storno bývá v tomto případě deset nebo patnáct eur. Trochu rizika musí nést i host, a nejen chatař. My poskytujeme servis, ošetřujeme portál, musíme mít zásoby potravin, atd. – opravdu nás to také stojí čas. V tomhle jsem dost přísný, sám jsem byl aktivní jako horský vůdce. Mám zkušenosti a vím, že když se něco dělá zadarmo, klient si řekne, že si vlastně může dělat, co chce.

U tebe tedy platí: když je hezké počasí a lidé nedorazí tj. jedná se o ne-dojezd, tak je to stojí většinou 60 eur. A když je špatné počasí a lidé se ozvou, že nedorazí, účtuješ obvykle patnáct euro?
Ano, je to tak. Doplním, že při špatném počasí někdy neúčtujeme vůbec nic. Rozhodujeme se vždycky podle situace a podle toho, jak špatné počasí ten den opravdu je. Takže buď nula, nebo do deseti či patnácti eur.

Ty víš, že jsme v Česku zástupci sekce Austria, oficiálně Alpenverein Austria – Alpský klub Praha. Máme okolo 26 000 členů. I od jiných chatařů slyšíme, že díky našim aktivitám a informačním kampaním zájem i o Karnské Alpy stoupá a to nejen u českých členů Alpenvereinu. Chaty z Česka a Slovenska navštěvují i nečlenové a ostatní zájemci. Jak se návštěvníci z Česka chovají? Jací jsou to hosté?
Vůbec si nemůžu stěžovat. Jsou to normální hosté. V posledních letech počet českých hostů roste. Máme s nimi vlastně jen pozitivní zkušenosti. Jsou jako všichni ostatní tj. více nebo méně utrácejí - a to je pro náš byznys dobré. Nemáme ani problém s těmi, kteří si donesou své jídlo a u nás jen přespí. Jen tu po sobě nesmí nechat odpadky. Takovýchto návštěvníků je ale opravdu málo, většina využívá náš servis.

Gutscheiny - poukazy na ubytování na jednu noc zdarma a členství v sekci Austria. Jaké ty osobně máš zkušenosti?
Určitě vhodná motivace nebo pobídka pro české členy sekce Austria. A nám to zvedá návštěvnost, to je dobré. Jak jsem říkal, máme mnohem víc českých hostů než dříve. My za každý Gutschein dostáváme zavedený nájemcovský podíl z přenocování – to je pro nás standard a to je v pořádku. Z mé strany jen poznámka – ujednotit by se mělo, zda tento poukaz platí jen na společnou ubytovnu nebo i na pokoje.

Sekce Austria pořádá v centrále ve Vídni každoročně obvykle koncem listopadu pravidelná setkání s chataři, kteří vládnou na chatách sekce Austria. Jaký význam má pro vás takovéto setkání, je přínosné?
Tato setkání nazývaná „Hüttentag“ jsou velmi důležitá, měla by ale být dvoudenní. To proto, aby byl čas na výměnu zkušeností a na prodiskutování mnoha společných problémů. Osmnáct chat je opravdu hodně, každý by měl dostat slovo a předat své zkušenosti. Chataři jsou docela velký tým lidí a více času na týmové posouzení mnoha podobných záležitostí by určitě přineslo nové nápady a posunulo naše zájmy a naši práci. Společným problémem v poslední době bývá zásobování vodou. Zatím se to týká převážně jen chaty Voisthalerhütte na Hochsschwabu nebo chaty Hesshütte v Gesäuse. Spektrum těchto záležitostí je ale dost široké.

Nakonec osobní otázka – jak dlouho již vládneš na chatě Wolayerhütte? Jak se tobě, dříve velmi aktivnímu profesionálnímu horskému vůdci, tato pracovní činnost zamlouvá?
Chatařit na Wolayerhütte jsem začal před 21 lety, zkrátka čas běží. Za ta léta jsem chatu poznal, vím co je třeba pro provoz udělat. Malé opravy si udělám sám, sekci tím vůbec nezatěžuji. Větší nebo velké opravy konzultuji a probírám samozřejmě se sekcí. Vše funguje, lidé na vedení sekce jsou na svém místě, sekci máme dobrou. Je to ale tvrdá dřina, mnohem tvrdší než provoz třeba na chatě někde dole v údolí. Jsme tu čtyři a půl měsíce čtyřiadvacet hodin denně. Beru to jako svou novou profesi a poslání, práce je to zajímavá. V zimě je chata zavřená, na chatě jsme obvykle od začátku června do poloviny října.

Děkuji za rozhovor a krásný konec letní sezony.


Helmut Ortner, foto: archiv Helmut Ortner


Jezero Wolayersee a vrchol Seekopf/Monte Capolago (2554 m), foto: Ladislav Jirásko


Chata Wolayersee, foto: Helmut Ortner

 

Hochweißsteinhaus – Marian Guggenberger

I tebe se zeptám na rezervační systém. Jaké vidíš jeho výhody nebo jeho nevýhody?
Systém nám přinesl zjednodušení kolem rezervací ubytování. Jsem rád, že Alpenverein tento on-line systém zavedl. Otevřená je otázka poplatků za zrušení rezervovaných pobytů. Systém poplatků není sjednocen. Dalo by se říci, že každý chatař k tomu přistupuje podle svých zkušeností. My víme, že některé spolky nebo organizace se tento moment snaží využít. Větší množství lůžek u nás rezervují třeba cestovní kanceláře, klidně to bývá i rok předem. Systém pak ostatním zájemcům ukazuje, že je obsazeno. A opravdoví zájemci nemají šanci.
Cestovní kancelář pak část rezervace zruší třeba deset dnů před termínem jejich akce, v této době nemusí platit žádné storno poplatky. Obsadit deset uvolněných míst deset dnů před rezervovaným termínem je často velmi obtížné. To je jeden z momentů, který on-line systém přináší.

Máš nějakou vizi, jak toto změnit nebo jak takovéto hromadné rezervace v on-line systému upravit?
Možná by stálo za úvahu takovéto hromadné rezervace zpoplatnit. A když skupina opravdu dorazí, celá částka za tuto rezervaci by se jí započítala. Když by skupina nedorazila, částka za hromadnou rezervaci by propadla. Určitě by reprezentanti horolezecké školy, která dnes zarezervuje deset termínů a využije jenom tři, uvažovali jinak. A kapacita chaty by se lépe využívala.

A tvůj názor na to, že si každá chata určuje vlastní storno poplatek tj. že není společná domluva o storno poplatcích?
My jsme se na Karnském hřebenu pokusili domluvit a najít společnou řeč. Ale úplně se nám to nepodařilo. Víme ale, že společnou řeč najít musíme. Na našich chatách jsou podmínky hodně podobné. Víme, že jakmile budeme mluvit stejnou řečí, bude to dobré i pro návštěvníky. Stejné formulace vyslovené nebo uvedené na více chatách si lidé zapamatují a budou to šířit i dál. Když nám v sezoně zůstávají díky takovýmto momentům neobsazená lůžka, finančně ztrácíme. Zatím nám to připadá, že hosté vnímají především svá práva, ale jejich závazky při rezervaci ustupují trochu do pozadí. Pro nás to má odraz i do ekonomiky provozu chaty.

Dokážeš rozlišit mezi lidmi, kteří za hezkého počasí prostě nepřijdou a lidmi, kteří jsou třeba na Porzehütte, je špatné počasí a oni vědí, že k tobě nedojdou? Jak to je u tebe v tomto případě se storno poplatky?
Když je hezké počasí a lidé nepřijdou a ani se neohlásí, účtuji storno 40 euro. Když je opravdu špatné počasí a nedá se přechod zvládnout, tak jsme dosud peníze vraceli. Stejně tak jsme peníze vraceli, když se někdo zraní. Dnes víme, že zranění mohou poplatky uplatnit u pojišťovny. Platí ale co jsem řekl – všude, kde se nejsou pevná pravidla, se vždy najde někdo, kdo se snaží celou situaci obejít. Hodně lidí se snaží prosadit svá práva, dříve to tak nebylo.

Jak se chovají návštěvníci z Česka? Máš jich víc, jsi spokojený se slevovými poukazy?
Od té doby co vznikla spolupráce s ALPY a současně s tím i slevové průkazy, vše probíhá velmi dobře. Poukazy považuju za dobrou akci, protože tím zatraktivníme naši oblast pro novou obrovskou skupinu lidí. Myslím si, že je to i způsob, jak alpské spolky propojit. Českých hostů máme hodně, máme z toho radost. Občas vaši návštěvníci ale nevědí, že je nutné spolu se slevovým průkazem předkládat i členský průkaz. To jsou ale výjimky. A dost často máme i české skupiny.

A kolik lidí přijde odpoledne bez rezervace a zeptá se, jestli máš místo pro jednoho nebo dva zájemce?
Takových je opravdu málo. Bývá to obvykle jednotlivec nebo dvojice, kteří se na poslední chvíli rozhodli přejít hřeben Karnských Alp. Nebo jsou „dálkoplazi“, kteří absolvují dálkovou trasu Via alpina. Někdy vidíme na trase horaly, kteří spí ve stanech a nás míjí. Uvidíš je dalekohledem, ti se na chatě většinou nezastaví. Nebo možná někdy na pivo.

Kdy jsi na chatě začal? Pokud vím, převzal jsi správcovství na chatě po svých rodičích?
Ano, v roce 2020 jsem po rodičích spolu s ženou Karinou převzal tuto chatu a jsem představitelem již třetí generace Guggenbergerových, která od roku 1950 spravuje tuto po Filmoorhütte druhou nejmenší chatu na hřebenu Karnských Alp. Pro nás s ženou je to tedy rodinná tradice a potvrzuji, že nás tato práce baví. Snažíme se všem návštěvníkům vyjít vstříc a zajistit jim ten nejlepší servis. Zkoušíme i regionální kuchyni a lokální speciality. Produkty nakupujeme dole v údolí, oblíbená je především zvěřina.

Díky za rozhovor a úspěšný zbytek letošní sezony.


Marian Guggenberger, foto: archiv Marian Guggenberger



Chata Hochweißsteinhaus, foto: Karin Elixhauser



Hochweeißsteinhaus nad uzávěrem údolí Frohntal, foto: Konrad Gwigger

 

 

Obstanserseehütte – Vanessa Bodner

Milá Vanesso,
dovol několik otázek pro český časopis, který u nás vychází díky velké základně českých a slovenských členů Alpenvereinu. Všichni jsou to dnes členové sekce Austria.
Co pro tebe znamená on-line rezervační ubytovací systém Reservation-Hut. Co ti tento systém přináší? Je to pro tebe pomocník nebo jsou s tímto systémem spojeny nějaké např. komunikační nebo jiné obtíže?

Vyčerpávající odpověď na tuto otázku by byla velmi obšírná. Než byl rezervační systém zaveden, prováděla se rezervace ubytování telefonicky nebo pomocí mailů, vše bylo časově náročné a často docházelo k chaosu. Mnozí zájemci napsali mail a pak ještě volali. Tím se stávalo, že byli na seznamu dvakrát i vícekrát. Při telefonické rezervaci bylo často špatně rozumět a nesprávně odposlechnuté a zapsané jméno přinášelo další komplikace. Zapsán byl např. někdo jiný. Rezervační systém tyto přeslechy a dvojí rezervace odstranil. Dnes je ve všem pořádek, nám to šetří čas a skončil problém s dvojitými rezervacemi. Rezervační systém ale vyžaduje kreditní kartu, bez ní není možné rezervaci provést. To je možná nevýhoda pro ty, kteří kartu nemají.

Jak řešíte, když někdo, kdo pobyt rezervoval, nepřijde a neozve se? Jak je to se storno poplatky?
Když že se lidé z různých důvodů neobjeví a neozvou se, a příčinou není jen špatné počasí, pak strháváme storno poplatky. Jakmile to klient na účtu zjistí, většinou se hned ozve na telefon, snaží se vyjednávat a omlouvá se. Obvykle se v takových případech rychle domluvíme, klient se pak objeví v jiném termínu tj. třeba za týden.
Pro pochopení doplním, že musíme zajistit, aby klienti byli spokojeni a chata byla dobře zásobena. Proto jsme tu. Zásobování provádíme vrtulníkem a to není levná záležitost. Když máme lůžka na chatě díky on-line rezervací kompletně obsazena, musíme se na to připravit tj. i zásob musíme mít více. A když přijde špatné počasí je to pro nás těžké, protože jsme vrtulník i zásoby museli zaplatit. Pokud ohlášená skupina přijde v menším počtu, většinou se domluvíme a v takovýchto případech storno neuplatňujeme. Když ale skupiny nepřijdou, neohlásí se a nic o nich nevíme, v takovém případě nastupují storno poplatky. Ještě doplním, že dnes o storno poplatcích rozhodují chataři a v tom je zatím určitá nejednotnost. Sekce Alpenvereinu ale jednají o sjednocení pravidel pro storno a to bude pro nás návštěvníky i pro nás přínos.

Jak je to tvé chatě s českými návštěvníky? Roste jejich počet, jak jsou komunikativní a jací jsou to zákazníci?
Nárůst českých horalů je rozhodně znát, hlavně v posledních třech, čtyřech letech. Určitě na to mají vliv poukazy, které pro české členy sekce Austria zajišťujete u vás v Praze. Mohu říci, že letos tu téměř denně máme české skupiny. Třeba šest nebo deset lidí. Změnil se i jejich způsob chování. Dříve si domlouvali ubytování na společných pokojích, měli většinou své jídlo nebo si dali max. polévku. Pro mne je překvapující, že přichází i hodně rodin. Ubytovací poukaz, který jim zajišťuje ubytování zdarma, mají téměř všichni. Objednávají si často ubytování na pokojích, polopenzi a samozřejmě vypijí i několik piv. Čeští návštěvníci jsou dnes dobří zákazníci. Komunikace probíhá anglicky, ale hodně vašich mluví i německy. To je i pro nás překvapivé. Nevzpomínám si na nějaký problém.

Víme, že se v minulých letech slevové poukazy na ubytování snažili uplatňovat i nečlenové Alpenvereinu nebo členové jiných sekcí než je Austria. Kontrolujete příslušnost českých návštěvníků u naší sekce?
Ano, letos je návštěvníků z Česka docela dost a proto kontrolujeme členství u sekce Austria podle jejich průkazů AV. Letos jsme u dvou členů zjistili, že nejsou členem naší sekce a Gutschein jsme odmítli uznat. Samozřejmě byli tito členové Alpenvereinu zklamaní, ale naše rozhodnutí respektovali. Připadá nám, že si čeští návštěvníci spojitost slevového poukazu na ubytování zdarma s průkazem sekce Austria začínají dobře uvědomovat.

Jak dlouho na chatě Obstanserseehütte pracuješ?
Já jsem tady na chatě vyrostla a jsem jedna z členů rodiny Bodnerových. Nájemcem chaty, která je ve vlastnictví sekce Austria, je můj táta. Bodnerových je v okolí Sillianu několik. Na chatě jsem několik posledních let se svou sestrou, práci děláme společně a baví nás to. Jako starší jsem vlastně v roli chatařky, mám odpovědnost za provoz chaty. A určitě chceme na chatě pracovat i v budoucnu.

Vanesso, děkuji za příjemný rozhovor, přeji krásný zbytek léta a těším se další setkání.


Vanessa Bodner, foto: archiv Vanessa Bodner


Obstanserseehütte, vzadu Gloßglockner. Vpravo chata, vlevo Wintereraum. Foto: Alpenverein Austria


Pohled na chatu Obstanserseehütte s jezerem. Vlevo vrchol Roßkopf (2603 m), vpravo Pfannspitze (2678 m). Foto: Ladislav Jirásko