Slováci zvládli těžký prvovýstup v Kyrgyzstánu

Až do dalekého Kyrgyzstánu ve střední Asii se vydali slovenští horolezci Juraj Švingál a Marek Radovský. Kyrgyzstán je rozlohou druhým nejmenším z pěti středoasijských republik, počtem obyvatel je pak dokonce srovnatelný se Slovenskem. Hory zde ovšem najdeme výrzaně vyšší, jelikož se v zdejších pohořích Pamír a Ťan Šan nachází několik sedmitisícovek, z nichž nejvyšší technicky velmi náročný 7439 metrů vysoký Džengiš Čokusu (dříve Pik Pobědy).

Ve stěně. Foto SHS James

Jižní část pohoří Ťan Šan nacházející se na hranici s Čínou, přesněji s provincií Sin-ťiang (někdy též Ujgursko) se stala cílem slovenské dvojice. Vyhlédli si zde vrchol Zabor vysoký 5080 metrů, který dominuje ledovcovému údolí Kookshal Too. Zdejší hory jsou velmi strmé, terén hodně náročný, a proto je zde jedná o níročné lezecké výstupy. Nejinak je tomu i v případě východní stěny hory Zabor, kterou se Švingál a Radovský rozhodli vylézt.

Radovský leze. Foto SHS James

Celou výstup zvládla slovenská dvojice poměrně rychle. Vyrazili 13. srpna a následující den 14. 8. byli zpět v údolí. Lezením strávili zhruba 23 hodin čistého času. Novou linii pojmenovali Dry Ice Queen a její obtížnost ohodnotili M9- WI6+, přičemž jen dvě délky z celkových 21 byly lehčí než WI5. Švingál a Radovský tedy museli prostoupit terén těžší než najdeme třeba v cestě Slovak Direct na Denali nebo v nejtěžších cestách na Ben Nevisu ve Skotsku. Obtíže navíc zvyšoval nestabilní led, který měl s ohledem na východní orientaci stěny se zvyšující se nadmořskou výškou stále horší kvalitu.

Švingál překonává ledopád. Foto SHS James

Jak poznamenal Radovský: „Nevěděli jsme, zda budeme schopni těžká místa, která jsme viděli zespodu, přelézt. Nakonec jsme to zvládli na první pokus, ale nebylo to lehké.“ V tuto chvíli jsou již oba Slováci na cestě zpět domů. Gratulujeme a přejeme šťastný návrat domů.

Radovský a Švingál. Foto SHS James