Skialp Camp 2011 - reportáž + foto

Letošní Skialp Camp, kterého se pravidelně zúčastňují skialpinisté, případně snowboardisté se sněžnicemi, se poprvé uskutečnil na salcburské části Národního parku Vysoké Taury. Základním táborem se tentokrát stal útulný a velmi stylový Platzhaus v obci Stuhlfelden. Stejně jako loni se akce zúčastnil i přední český himálajský lezec Radek Jaroš, který měl v pátek večer přednášku v centru národního parku – Nationalparkhaus určenou jak pro „místňáky“, tak pro účastníky campu. Vysoké Taury nalákaly účastníky na opojnou modrou oblohu a v březnu již dost silné sluneční paprsky, aby následně ukázaly svou letošní slabinu, kterou je nedostatek sněhu. Ten ostatně signalizovaly i dětské boby zašpiněné od bláta, které byly zaparkované na dvoře Platzhausu. Nicméně cesta ze Stuhlfeldenu do zimního království obnášela jen chvilku jízdy autem k parkovišti na Enzingerboden, odkud vede lanovka k horskému hotelu Rudolfshütte (2315 m) – východiska několika krásných skialpových túr. Ty pro nás vždy naplánovali a následně nás na nich i doprovodili dva sympatičtí horští vůdci – Wolfi zasluhující přezdívku „mašina z Korutan“ a tyrolský matador Klaus, který to jistil jakožto poslední vagónek zezadu. A ještě nesmíme zapomenout na malamuta Ilooka – Wolfiho psa, kterého nelze předhonit snad ani ve sjezdu. Tento neuvěřitelný typ horské šelmy s nadpřirozenou kondicí byl bezpochyby zajímavým zpestřením campu.

Páteční den byl - jak se říká - „jako vystřižený“. Azúro, výhledy až do nikam, jen lehce foukalo, sníh byl akorát tak natátý od slunka a hlavně všichni oplývali dobrou náladou, kterou si plynule přenesli ze zahajovacího večírku v údolí. Cílem túry byl vyhlídkový vrchol Hochfürlegg (2947 m). Výhledy od dřevěného kříže, stejně tak dlouhý sjezd volným terénem zpět k Rudolfshütte byly sladkou odměnou.

Předpověď na sobotní den se potvrdila - přišlo silné fénové proudění. Obloze sice zase panovalo sluníčko, ale občas se schovalo za oblaka zvířeného sněhu. Výstup na nejdostupnější třítisícovku – Stubacher Sonnblick (3088 m) se nakonec změnil v  souboj s vichrem, který ztrápené obličeje skialpinistů občas zkropil dávkou ledových projektilů. Wolfi odhadoval poryvy větru až na 80 km/h. Všichni ale nakonec ve zdraví dorazili na vrchol a odpoledne s ošlehanými tvářemi i do údolí, kde na ně v Platzhausu čekala další vynikající domácí večeře. Po ní měli horští vůdci zajímavou přednášku o lavinovém nebezpečí a eliminaci jeho rizika. Některé důležité body spojovali i s již absolvovanými túrami, což dodalo přednášce na autentičnosti.

Vítr uchopil své žezlo pevně a v neděli mu na obloze ustoupilo už i slunce. Horští vůdci proto připravili kurz záchrany z laviny u spodní stanice lanovky. Kromě cvičení práce s pípákem, sondou a lopatkou, kterého není nikdy dost, přišla řada i na vyzkoušení vystřelovacího ABS systému zabudovaného v batohu.

Všichni účastníci si zaslouží velké dík za účast a vytvoření skvělé atmosféry campu. Doufáme, že příště nás Vysoké Taury přivítají opět sluníčkem, ale vítr si klidně může vzít dovolenou.

Fotogalerie (D. Polman, O. Jirásko):
{gallery}akce/2011/SKIC{/gallery}