2/2006 - rozebráno

I.     Téma čísla: Vysoké Tatry
II.    Windspitze
III.   Ama Dablam
IV.   Alpentour - MTB
V.    Franz-Senn-Hütte
VI.   Skalky Roviště
VII. Ostatní

TÉMA ČÍSLA: VYSOKÉ TATRY

Vysokohorská krása Alp, rozprostírající se na velké ploše, je ve Vysokých Tatrách soustředěná jen na 341 km2 (rozloha slovenské části je pak pouze 260 km2). Vysoké Tatry představují v Evropě ojedinělou koncentraci přírodních krás, které vytvořily spolupůsobením přírody geomorfologické síly. Jsou to jedinečně krásné miniaturní žulové velehory, které jsou protkány místy vápencem.

Tatry jsou nejvyšší horskou skupinou karpatského oblouku, které se začali formovat v mladších třetihorách. Začátkem čtvrtohor se skandinávský ledovec převalil až ke karpatskému oblouku a zanechal za sebou ledovcové údolí. Tatry mají všechny znaky vysokohorských pohoří, jako je nadmořská výška a velká členitost. K charakteristickým tvarům patří ostré vrcholy a hřebeny, kary, skalní stupně, morény, časté jsou jezerá vzniklá díky ledovcové činnosti, vodopády...
(dále na str. 21 - 44)

Wildspitze

Wildspitze (3 768 m) je druhá nejvyšší hora Rakouska a nejvyšší hora Ötztalských Alp. Osobně dělím hory na "zimní" a "letní" vrcholy. Wildspitze patří jednoznačně mezi ty zimní. Dostupnost tohoto vrcholu na lyžích a možnosti sjezdu dělají ze zimního výstupu na tuto horu jednu z nejkrásnější lyžařských túr ve východních Alpách.

Wildspitze je dostupná na lyžích ze dvou stran. Z jihu z vesničky Vent vede výstup jižními svahy k chatě Breslauer Hütte, kde je možné přenocovat a druhý den vyrazit na vrchol. Výstup vede přes ledovec Rofenkarferner a závěru je nutné překonat strmý skalní úsek, nebo můžeme zvolit variantu přes sedlo Mitterkarjoch, která je delší ale na lyžích lépe dostupná. Pro výstup z jihu jsou nutné dobré sněhové podmínky pokud se vám nechce nosit lyže na batohu. Do jižních svahů se opírá slunce a sníh tu dlouho nevydrží. Velmi často i ve vrcholné zimě sníh začíná až u chaty Breslauer a z tohoto důvodu bych spíš doporučoval výstup ze severní strany z údolí Pitztal.
(dále str. 14-15)

Ama Dablam (6 812 m)

Ama Dablam, označovaný také jako Amai Dablang, patří nepochybně k nejkrásnějším a nejvíce obdivovaným vrcholům Himálaje a to zejména díky elegantní západní stěně, která tvoří výraznou dominantu údolí Khumbu.

K Ama Dablam se vypravily v letech 1958 a 1959 dvě výpravy iniciované z Velké Británie, které dosáhly výšky 6 000 metrů na jihozápadním hřebeni, resp. nadějné výšky 6 550 metrů na severním hřebeni.
(dále na straně 14-15)

20 etap ve stínu alpských štítů

Sám název trasy pro horská kola - Alpentour Austria - prozrazuje, že celé bikové dobrodružství se odehrává v nedalekých rakouských Alpách. V posledních letech se Alpentour stala nejdelší souvisle značenou mountainbikovou stezkou na světě. A není divu - tento gigant měří 1 376 km a lačné bikery dostatečně nasytí i svým celkovým převýšením 38 175 metrů.

Zrod legendy
Prvotním impulsem pro tuto dlouhou stezku byla paradoxně nespokojenost. Nespokojení byli bikeři, kteří nemohli projíždět své oblíbené terény, protože většina z nich vedla přes soukromé pozemky. Na druhé straně se nad lidmi, kteří zákazy nerespektovali, bouřili majitelé pozemků, většinou statkáři. V Alpách je každičký volný kousek půdy obděláván, ale zároveň lahodí oku bikerovu, což logicky vedlo k mnoha konfliktům. Vzniklého sporu se chopila sama vláda spolkové země Štýrsko a ani ta to neměla jednoduché. Rakousko je závislé jak na cestovním ruchu, ve kterém hraje cykloturistika jednu z dominantních rolí, tak i na soukromých hospodářích, jichž si tato země vysoce cení. Vzniklá situace se nemohla řešit jinak než kompromisem.
(pokračování na str. 54-56)

FRANZ-SENN-HÜTTE, 2 147 m

Velmi známá a velmi významná alpská chata se nachází ve Stubaiských Alpách v horním patře údolí Oberbergtal. Je pojmenována po jedné z největších osobností alpinismu a po jednom ze zakladatelů rakouského Alpenvereinu. Franz Senn zemřel 31. ledna 1884 v blízkém stubaiském středisku Neustift. A již příští rok, 23. srpna 1885 byla v uzávěru údolí Oberbergtal otevřena chata, která byla pojmenována Franz-Senn-Hütte. Chata se především v posledních desetiletích stala významným školícím centrem Alpenvereinu. Každoročně se zde uskuteční mnoho letních i zimních kurzů pro alpinisty, horské vůdce i pro horskou záchrannou službu. Chata je dnes ve vlastnictví sekce Zweig Innsbruck OEAV. (pokračování na str. 52-53)

Skalky - Roviště

Roviště se nachází v okolí Kamýku nad Vltavou a patří do oblasti, která se jmenuje Vltavská žula. Tak je označována celá oblast kolem Vltavy s celou řadou zajímavých žulových útvarů, z nichž mnoho zmizelo pod hladinou kamýcké přehrady.

Stavebním prvkem v Rovišti je většinou pevná žula. Ta je na rozdíl od jiných oblastí i poměrně příjemná pro ruce. Tento materiál je charakteristický pro celou oblast kolem tohoto koutu Vltavy. Lezecky je celá oblast popsána ve stejnojmenném průvodci - tedy v průvodci Vltavská žula. Jedná se celkově o poměrně rozlehlou lezeckou oblast, kde je více než stovka dobře jištěných cest. V některých místech jsou stěny vysoké i přes 30 metrů.
(pokračování na str. 16-17)