Na Antarktidě bylo zmapováno obří pohoří ukryté pod ledem
Mezinárodní antarktická vědecká expedice dokončila mapování jednoho z nejzáhadnějších geologických útvarů na Zemi - Gamburcevova pohoří. Přestože o jeho existenci se ví už od 50. let minulého století, jeho přesná podoba byla doposud tajemstvím. Pohoří mohutné asi jako Alpy je totiž zcela ukryté pod ledem. Jeho nejvyšší vrchol se zvedá do výše 3600 metrů, ale i tak je ukrytý zhruba 600 metrů pod povrchem ledovce.
Gamburcevovo pohoří
Leží ve východní oblasti Antarktidy ukryté pod silným příkrovem ledovce. V roce 1958 ho objevila sovětská expedice a pojmenovala ho po geofyzikovi Grigoriji A. Gamburcevovi. Táhne se přibližně 1200 km do délky. Nejvyšší vrcholek ční 3400 metrů nad okolní bázi, přesto je ukryt asi 600 metrů pod ledem. Data získaná radarovým zkoumáním útvarů pod povrchem ledovce by měla vědcům posloužit k objasnění největší záhady Gamburcevova pohoří, kterou je jeho samotná existence. Pohoří se totiž táhne v délce 1200 kilometrů ve východní části Antarktidy, hluboko ve vnitrozemí mrazivého kontinentu. To odporuje dosavadním vědeckým předpokladům, podle kterých pohoří vznikají hlavně na okrajích kontinentů, ovšem "pohoří duchů" leží téměř v jeho středu. K detailnímu zmapování pohoří posloužil průzkumný letoun, který nesl na palubě radar schopný proniknout masivním ledovým příkrovem, jehož tloušťka v některých místech činí i několik kilometrů. Stroj nad oblastí nalétal celkem 120 000 kilometrů, což odpovídá třem cestám kolem světa. Vědecký tým se skládal z vědců, inženýrů, pilotů a pomocného personálu z Velké Británie, USA, Německa, Austrálie, Číny a Japonska.
Leží ve východní oblasti Antarktidy ukryté pod silným příkrovem ledovce. V roce 1958 ho objevila sovětská expedice a pojmenovala ho po geofyzikovi Grigoriji A. Gamburcevovi. Táhne se přibližně 1200 km do délky. Nejvyšší vrcholek ční 3400 metrů nad okolní bázi, přesto je ukryt asi 600 metrů pod ledem. Data získaná radarovým zkoumáním útvarů pod povrchem ledovce by měla vědcům posloužit k objasnění největší záhady Gamburcevova pohoří, kterou je jeho samotná existence. Pohoří se totiž táhne v délce 1200 kilometrů ve východní části Antarktidy, hluboko ve vnitrozemí mrazivého kontinentu. To odporuje dosavadním vědeckým předpokladům, podle kterých pohoří vznikají hlavně na okrajích kontinentů, ovšem "pohoří duchů" leží téměř v jeho středu. K detailnímu zmapování pohoří posloužil průzkumný letoun, který nesl na palubě radar schopný proniknout masivním ledovým příkrovem, jehož tloušťka v některých místech činí i několik kilometrů. Stroj nad oblastí nalétal celkem 120 000 kilometrů, což odpovídá třem cestám kolem světa. Vědecký tým se skládal z vědců, inženýrů, pilotů a pomocného personálu z Velké Británie, USA, Německa, Austrálie, Číny a Japonska.
Nad antarktickými "Alpami" se vznášejí další otazníky
"Nejenže je toto pohoří podobné Alpám v Evropě co do rozměrů, ale má i podobný tvar. Našli jsme velmi ostré vrcholky a také četná údolí, která jsou velmi podobná Alpám," řekl jeden z účastníků expedice Fausto Ferraccioli. "To jen přidává na záhadnosti. Z tektonického hlediska je záhada, jak ty hory vlastně vznikly. A z hlediska historie ledovců je záhada, jak je možné, že východoantarktický ledový masiv pohoří pokryl bez toho, aby tyto vrcholy podlehly erozi," dodal Ferraccioli.
"Nejenže je toto pohoří podobné Alpám v Evropě co do rozměrů, ale má i podobný tvar. Našli jsme velmi ostré vrcholky a také četná údolí, která jsou velmi podobná Alpám," řekl jeden z účastníků expedice Fausto Ferraccioli. "To jen přidává na záhadnosti. Z tektonického hlediska je záhada, jak ty hory vlastně vznikly. A z hlediska historie ledovců je záhada, jak je možné, že východoantarktický ledový masiv pohoří pokryl bez toho, aby tyto vrcholy podlehly erozi," dodal Ferraccioli.
Pod ledem je tekoucí voda
"Teploty na našich dvou základnách se pohybovaly kolem minus třiceti stupňů, ale tři kilometry pod námi, kde končí ledový příkrov, jsme zaznamenali přítomnost tekoucí vody v údolích," řekl jeden z vedoucích projektu AGAP (Antarctica's Gamburtsev Province) Robin Bell z americké Columbia University. Podle něj údaje z radaru ukázaly, že teplota v hloubkách, kde začíná ledovec, je mnohem vyšší. Výzkumníci se domnívají, že právě v Gamburcevově pohoří se začaly tvořit první ledovce, které později pokryly celou polární oblast poté, co se kontinent před zhruba 30 milióny let ponořil do hlubokého mrazu. Nyní se vědci zaměří na hledání ideálního místa pro vyvrtání vzorků z jádra ledovce. Vzduch uvězněný pod různými vrstvami sněhu a ledu by mohl poskytnout převratné informace o historii klimatu na Zemi. "Jsme na první stránce knihy," říká Ferraccioli. "Dosud jsme měli jen ambiciózní plán, ale teď už máme všechna tahle úchvatná data, která musíme důkladně prostudovat," dodává.
"Teploty na našich dvou základnách se pohybovaly kolem minus třiceti stupňů, ale tři kilometry pod námi, kde končí ledový příkrov, jsme zaznamenali přítomnost tekoucí vody v údolích," řekl jeden z vedoucích projektu AGAP (Antarctica's Gamburtsev Province) Robin Bell z americké Columbia University. Podle něj údaje z radaru ukázaly, že teplota v hloubkách, kde začíná ledovec, je mnohem vyšší. Výzkumníci se domnívají, že právě v Gamburcevově pohoří se začaly tvořit první ledovce, které později pokryly celou polární oblast poté, co se kontinent před zhruba 30 milióny let ponořil do hlubokého mrazu. Nyní se vědci zaměří na hledání ideálního místa pro vyvrtání vzorků z jádra ledovce. Vzduch uvězněný pod různými vrstvami sněhu a ledu by mohl poskytnout převratné informace o historii klimatu na Zemi. "Jsme na první stránce knihy," říká Ferraccioli. "Dosud jsme měli jen ambiciózní plán, ale teď už máme všechna tahle úchvatná data, která musíme důkladně prostudovat," dodává.
zdroj: Novinky.cz