Festival 2008 - report
SMÍCHOVSKÝ FESTIVAL ALPINISMU 2008 - report
Letošní Smíchovský festival alpinismu pokračuje v tradici jakéhosi uvítání příchodu zimy. Když se v Národním domě na Smíchově začali scházet první organizátoři a technici, z nebe již poletovaly vločky. Na ruzyňskou ranvej dosedlo letadlo s hlavní osobností pátečního dne – Valerym Babanovem – ruským horolezcem žijícím v Kanadě. Když vystoupil, musel si připadat jako doma. Nejen on, ale i další byli ze zasněžené Prahy nadšení. A festival? Národní dům se opět změnil na jeden velký base camp, kde se setkali staří dobří známí a vzniklo zde i mnoho horolezeckých přátelství mezi lidmi, kteří o sobě věděli jen z médií. Ti nejdůležitější u společného stolu v base campu však byli diváci. Pro jejich spokojenost se servírovaly velmi zajímavé přednášky, z nichž některé byly po zásluze oceněny cenou festivalu – tradiční broušenou vázou a láhví Becherovky. Diváky celým festivalem opět velmi příjemně provedl horolezec a dnes již zkušený moderátor Honza Vesták. Na jedné lodi s námi bylo i mnoho sponzorských partnerů, kterým jsme vděčni za podporu této mezinárodní akce.
Pátek
Pokud někoho příchod zimy uvedl do stavu letargie, rychle ho z něho vytrhla hned první přednáška festivalu. Robin Kaleta představil svůj film o base jumpingu, a tak festival začal pěkně od podlahy. Nad těsnými průlety kolem kolmých stěn se tajil dech i lidem, kterým pojem „závrať“ nic moc neříká. Potom ale velkoplošné plátno zaplnil další živel – Adam Ondra. V komentářích tento mladý lezecký zázrak podpořil jeho kamarád a fotograf Pepe Piechowicz. Adam toho za poslední dobu vylezl tolik, že se jim všechny připravené fotky a videa nepodařilo představit. Ale co fotka nebo film, to nádhera, úžas a možná i trochu závist. Po slavnostním zahájení na pódiu zůstal Gerhard Leskovar, ředitel společnosti Salzburger Land Tourism, která byla hlavním partnerem letošního ročníku. Ve své přednášce představil různorodost salcburské krajiny a její potenciál pro všechny alpinistické disciplíny a další outdoorové sporty. Potom už sál Národního domu zaplavila lavina prachového sněhu. Michal Brouček promítl film „Cesta za prašanem“ dokumentující pět týdnů, které ve volném terénu hor západního pobřeží Spojených států a Kanady strávily tři generace českých snowboardistů – od mladého talentu Romana Dlauhého až po nestora tohoto sportu – Davida Horvátha, který se na festivalu také ukázal. Pak už ale hrany snowboardu nahradily ostré kontury skalních štítů – konkrétně Kapur (Karakoram), Koha Uparisína (Vachán) a Kyashar (Himálaj/Nepál). Marek Holeček velmi poutavě přiblížil projekt tří prvovýstupů v severních stěnách zmíněných hor, který až na poslední výstup úspěšně dokončil s Honzou Doudlebským. Jeho vtipné komentáře, dokonalé vylíčení extrémnosti cest (s nadhledem jemu vlastním), ale i umění široce vnímat rozdílné kultury daných oblastí mu nakonec přinesly nejvyšší počet diváckých hlasů. Mára ten večer prokázal, že patří nejen k české horolezecké špičce, navíc je dobrým přednášejícím a s třílitrovou Becherovkou se také umí poprat. Na závěr přišel vrchol extrémního horolezectví. Valery Babanov nenechal nikoho na pochybách, že pokud by se mělo jmenovat pět nejlepších extrémních horolezců na světě, nemělo by mezi nimi jeho jméno chybět. Valeryho přednáška sice neobsahovala převratné video záběry, ale její obsah strhl každého. Jaký kameraman by také s ním šel do kolmé několikakilometrové stěny s vědomím, že tam bude trpět dva měsíce? Důležitý byl však příběh o horolezecké zarputilosti a odvaze, doprovázený pěknými fotkami a videem z digitálního fotoaparátu. V neděli získal Valery Babanov za svoji přednášku, ale i za jeho přístup a přínos k himálajskému lezení hlavní cenu Smíchovského festivalu alpinismu. Tu mu udělila odborná komise ve složení Viki Grošelj, Jiří Novák a Ang Tshering Sherpa.
Sobota
Sobotní den zahájil Dawa Sherpa s přednáškou o ekologických problémech a hrozbách, které souvisí s globálním oteplováním, a představil také nově testované zařízení pracující na bázi odrazu slunečních paprsků. V jednom ze dvou filmů představil i jeho úspěšné výstupy na Mt. Everest a Lhotse včetně vrcholových záběrů. Poté se v Národním domě nenápadně objevil prezident České republiky Václav Klaus. Pan prezident přijal pozvání od organizátorů festivalu a od obce Kals, kamjezdí se svou manželkou na dovolenou. Právě tato obec byla velmi úzce spojena s pražským obchodníkem Johannem Stüdlem, který byl jedním s hlavních zakladatelů organizovaného alpinismu v Alpách. Na jeho počest byla v přízemí Národního domu instalovaná rozsáhlá výstava s dobovými předměty. Při příležitosti slavnostního otevření výstavy, kterého se po boku prezidenta festivalu Ladislava Jirásko zúčastnil i starosta obce Kals pan Klaus Unterweger, šéf spolku horských vůdců Peter Ponholzer, správce chaty Stüdlhütte Georg Oberlohr, muzikální virtuóz Martin Gratz a praneteř Johanna Stüdla paní Elfriede Klein, dostal prezident České republiky dřevěnou maketu kříže z vrcholu Großglockneru, u něhož před několika lety se svojí manželkou stál. Radek Jaroš měl letos úspěšnou sezónu, a tak ve spolupráci s Českou televizí natočil velmi zdařilý dokument. Díky němu a sérii fotek se mohli diváci dozvědět, jaké to je, když se dva Češi seberou a odjedou vylézt dvě osmitisícovky. Metodik rakouského Alpenvereinu Michael Larcher je světová kapacita přes problematiku lavin. Jeho přednáška byla velmi poučným zdrojem informací pro všechny vyznavače zimních outdoorových radovánek. Nejen radovánky, ale i adrenalinové sjezdy potom divákům předvedla slovenská skialpinistka Ivana Filová. Po ní již patřilo pódium dvojici Dušan „Stoupa“ Janák a Pavel „Bača“ Vrtlík. Společnou show začali v duchu jejich smyslu pro recesi a nadsázku. Po krátké vtipné scénce, kdy předstírali, že doma zapomněli DVD, se přeci jen na plátně rozjel jejich film Ochlazení v Matrixu. Vynikající tvůrčí nápady, střih, efekty a lezecké umění nakonec vytvořily unikátní dílko, které se stalo jedním z největších překvapení festivalu a zároveň mezi diváky s naprostým přehledem získalo cenu za nejzajímavější přednášku dne. Stejně jako loni přivezl do Prahy Ang Tshering Sherpa, předseda Asijské horolezecké asociace, sadu zlatých medailí za výstup na vrchol Everestu. Mezi oceněnými byli další Češi - Leopold Sulovský, Josef Nežerka a David Fojtík. Slovinec Anže Čokl vzal diváky na strhující výlet do opuštěné oblasti Kokshall Too, která se rozkládá na kyrgyzstánsko - čínském pomezí. Jelikož se skromně považuje především za kameramana než horolezce, byla jejich expedice zachycena na velmi kvalitních záběrech, ať už se jednalo o film nebo fotografie. Roger Schäli a Christoph Hainz pokračovali ve vysoko nastavené kvalitě fotografií. Roger divákům představil několik severních alpských cest, které letos zdolal, a jeho zkušenější parťák Christoph zavzpomínal na své divoké období prvovýstupů v Dolomitech, expedici s Hansem Kammerlanderem, lezení se svojí rodinou a také cestu Magic Mushroom v severní stěně Eigeru, kterou přelezl společně s Rogerem. Sobotní program uzavřel zkušený cestovatel a dobrodruh Ruda Švaříček přednáškou o výstupu na Everest s Pavlem Bémem. Jeho mluvený projev patřil bezesporu k nejlepším na festivalu.
Neděle
Nedělní ráno se již podruhé na pódiu objevil Zdeněk Hrubý, který den před tím doprovázel Radka Jaroše, s nímž byl letos na Dhaulagiri a Makalu. Přednáškou o expedici na Lhotse v roce 1999 zahájil hodnotný a velmi poutavý blok vzpomínek na starší expedice. O dvacet let dále do historie ještě sáhli členové expedice Jan Stráský a Zdeněk Lukeš, kteří okomentovali film Nad prameny Gangy o prvovýstupech na několik vrcholů v Gharwalském Himálaji. Také slovenská horolezecká jednička Peter Hámor si připravila něco ze svého šuplíku. Komentovaný dokument o projektu Seven Summits začal vrcholovým dnem na Mt. Everestu a pokračoval přes dalších šest nejvyšších vrcholů dalších kontinentů, jejichž specifika dokázal Peter velmi trefně vylíčit. Další dvě přednášky diváky přesunuly zpět do současnosti. Pavel Posípšil s Markem Holubcem letos sjeli několik extrémních svahů v Alpách. Jejich fotografie a film předvedly, že české extrémní lyžování má být na co hrdé. Martin Minařík letos vystoupil na Dhaulagiri a pokoušel se i o zrádnou Annapurnu. Z kopců si pochopitelně odvezl spoustu zážitků, které na festivalu barvitě popsal za doprovodu spousty zajímavých fotek. Jeho přednáška skončila na stupnici oblíbenosti mezi diváky jen o dva body na druhém místě. Potom přišel na řadu pro mnohé zlatý hřeb festivalu. Film o rakouské expedici v roce 1978, v rámci které vystoupili Habeler s Messnerem jako první na Mt. Everest bez použití kyslíku, obsahoval autentická svědectví jejích účastníků včetně unikátních záběrů z vrcholu. S dalším filmem o divokých sedmdesátých letech navázal Wolgang Nairz, který byl vedoucím zmíněné expedice v roce 1978. Jako poslední přednášející na pódium přiběhl Ueli Steck – švýcarský klučík s červenými tvářemi, které jako by vyzařovaly jeho nadšení pro svět kolmých stěn. Ve své show se nejprve věnoval extrémnímu prvovýstupu severní stěnou Tengkangpoche (6500 m), zatímco zbytek přednášky věnoval severní stěně Eigeru, v níž za poslední roky doslova bydlel. V přednášce dokumentoval cestu za svým snem – vystoupit stěnou v čase pod 4 hodiny. To se mu při prvním pokusu povedlo. Když doběhl na vrchol, začalo festivalové publikum spontánně tleskat (bezesporu jeden z nejhezčích momentů festivalu). Ueli chtěl ale tenkrát ještě víc. Dřel techniku jako profesionální horolezec a k tomu podstoupil náročný vytrvalostní trénink, za jaký by se nemusel stydět profesionální vytrvalostní běžec nebo cyklista. Jednoho dne Ueli řekl, že je připraven – podíval se k vrcholu, pak sklopil oči směrem k hodinkám ... Zmáčkl tlačítko stopek a představení srovnatelné s Paganiniho sólem na housle začalo. Ueli vyběhl stěnou v čase 2:47. Neuvěřitelné, nic jiného se k tomu nedá říct. Snad jen komentář jedné z organizátorek: „On běhá do šedesátistupňového svahu stejně rychle jako já po rovině!“ Ueli si zaslouženě odnesl cenu za nejlepší přednášku dne. Možná že je před ním další výzva, před kterou by také musel absolvovat náročnou tréninkovou proceduru – třílitrová Becherovka za 2:47 !?
Tak takový byl letošní festival – festival neuvěřitelného Stecka, vše přeživšího Babanova, zázračného Adama Ondry, živelného Máry Holečka, pohodového taťky Christopha Hainze, mimozemšťanů Bači & Stoupy, pamětníka Wolfiho Nairze, a dalších fenomenálních osobností českého i světového alpinismu. Těšíme se na příští rok a všem, kdo se letos do Národního domu přišli podívat, děkujeme.
A na závěr několik údajů:
Termín konání: 21. -23. 11. 2008
Místo konání: Národní dům na Smíchově
Počet přednášek: 23
Počet platících návštěvníků: 1286
Počet vydaných vstupenek pro sponzory: 626
Počet návštěvníků celkem: 1912
Počet partnerů - vystavovatelů a sponzorů: 33
Počet ubytovaných alpinistů a hostů ze zahraničí: 102
Doprovodný program:
1/ výstava Praha, Stüdl, sekce Prag a začátky organizovaného alpinismu v Evropě
2/ fotografická výstava Ladislava a Marcely Novákových: Svět hor
3/ veletrh outdoorových firem
Mezinárodní jury festivalu:
Ang Tshering Sherpa - NEP, Viki Grošelj - SLO, Jiří Novák - ČR, předseda
Zahraniční partner festivalu: společnost Salzburger Land Tourismus
Mimořádný moment festivalu: návštěva prezidenta republiky Václava Klause