České
feráty
Redakce
Předplatné
Inzerce
Archiv
čísel
Kempy
a kurzy
Mezinár.
festival
alpinismu
ALPEN-
VEREIN.CZ

3/2005

   I.     Téma čísla: Walliské Alpy
   II.    Östlicher Schoberkopf
   III.   Kumbhakarna 7710m
   IV.   SKI Cordillera 2004
   V.    Goethovy skály
   VI.   Ostatní

 

TÉMA ČÍSLA: WALLISKÉ ALPY
 

Při vyslovení jména Walliských Alp se asi každému před očima vybaví silueta skalnaté pyramidy „nejkrásnější“ hory Alp – Matterhornu. Ale zrovna tak by jejich symbolem mohl být masiv vrcholu Monte Rosa (4 634 m), jehož mohutnost vyniká zejména při pohledu od jihu, z doliny Pádu. Je tak impozantní, že když v srpnu 1819 stanovil lesní inspektor Josef Zumstein její výšku na 5 067 m, nikdo nezapochyboval o tom, že vystoupil na nejvyšší vrchol Alp. Přestože ji časem správně provedené měření odsunulo na druhou pozici, jistě si tento vrchol a část hřebene mezi ním a Matterhornem zaslouží naši pozornost. Nejenom kvůli neobyčejné koncentraci čtyřtisícových vrcholů, ale i zajímavé historii z období počátků alpinismu spojené s osobnostmi, jejichž jména dnes mnohé z nich nesou.

(dále na str. 19 - 42)
 

Östlicher Schoberkopf (2 666 m)

Vápencové opojení

Elegantní vápencový vrchol v sousedství známého Torsäule v oblasti Hochkönig v Berchtesgadenských Alpách, jehož ramena jsou obložena plotnami z toho nejskvělejšího šedého a drsného vápence, jaký si lezec může představit. Nádherné lezení středního a vyššího stupně obtížnosti je zde doplněno krásnými výhledy na sousední Mandlwand, do údolí Bischofshofenu i na vzdálenější horské skupiny Tennengebirge a Dachstein. Stěnami Schoberkopfu vede dnes větší množství cest, o které se zasloužili hlavně A. Precht, R. Kühberger a Ch. Bogensberger. Chci vám představit čyři z nich. "Leben ist schön" je nejdelší v celé stěně, s "Glasperlenspiel" se můžete seznámit alespoň při slanění, i když nelezete osmičky. Plotnové cesty "Genusskönig" a "Cinderella" doplňují kolekci cest, které opravdu stojí za to si tu vylézt. (dále str. 12-13)

 

JANNU (KUMBHAKARNA - 7 710 m)

Jannu patří bezesporu k nejnádhernějším himálajským štítům a je dominantní ozdobou oblasti Kangchenjunga Himal. Tento vrchol byl středem obdivu evropských a následně světových obdivovatelů hor již koncem 19. století, kdy byl poprvé „zdokumentován“ legendárním fotografem Vittorio Sellou.

První horolezeckou výpravu k Jannu přivedl až v r. 1957 významný francouzský alpský lezec Guido Magnone. Tříčlenná skupina prozkoumala V a JZ stěnu a přinesla tak základní poznatky o vrcholu, přístupových i lezeckých možnostech. Za nejnadějnější trasu byl označen tímto týmem jihovýchodní, resp. jižní hřeben. V roce 1959 zorganizovali Francouzi „národní výpravu“, do které byli nominování nejlepší alpští lezci té doby, např. Jean Franco, Lionel Terray, Robert Paragot a René Desmaison. Výprava však nebyla úspěšná. Tato okolnost vyprovokovala Francouze k další expedici v roce 1962. Po pečlivých přípravách odcestovala do Nepálu dvanáctičlenná horolezecká skupina vedená Lionelem Terrayem, kterou doplnilo celkem 30 výškových nosičů – Šerpů.
(dále na straně 43-45)

 

SKI Cordillera 2004

Kraj kondora a lám, kde sa so zvukom vetra miešajú melódie indiánskych píšťal a kde sa hory dotýkajú neba. Túžba vrátiť sa do týchto miest nás hnala do Peru, Bolívie a Chile za splnením snov a dobrodružstvom, ktorému sme dali pracovný názov SKI CORDILLERA 2004.

Kordillery sú najdlhším pohorím sveta. Tiahnú sa od Aljašky až po Patagóniu. V Andách, ako sa toto pohorie v Južnej Amerike nazýva, dosahujú vrcholy hôr výšku viac, ako šesťtisíc metrov a  napriek tomu, že sa niektoré z nich nachádzajú pomerne blízko rovníka, sú pokryté večným ľadom. Oblasť je seizmicky a vulkanicky aktívna a  možno tu nájsť niekoľko doposiaľ činných vulkánov.
(pokračování na str. 50-53)

Goethovy skály

Vám, kteří dlouhá léta pravidelně navštěvujete vyhlášené klasické skalní oblasti, jistě přijde vhod malé zpestření. Jako zákusek po hlavním jídle si vychutnejte návštěvu skalního útvaru, který sice nepatří k těm všeobecně uznávaným a vyhledávaným horolezeckým lokalitám, přesto však určitě stojí za to jej poznat. Už proto , že ji můžeme označit za „nejzápadnější lezeckou lokalitu celé České republiky“ a jako jediná u nás je vytvořena z čistého křemene.

(pokračování na str. 56-57)

Ostatní

  • Skiextrémy v Goldberggruppe
  • A. Čepelková - rozhovor
  • GPS a digitální mapy
  • Jak vybírat stan
  • Ročenka Berg 2005